„Nezajedem si autem do Benátek?“„Jako jak? Teď?!“„Ne asi. V příštím životě. Jasně, že teď. Budem na Moravě. Tak to můžem rovnou protáhnout na jih.“ [uběhnou dvě vteřiny, během kterých se mi v hlavě odehraje něco jako „uvidím Benátky! BENÁTKY!!! Ááááá! Asi si učůrnu radostí! A budem tam spát! SPÁT! UááááÁÁÁÁÁÁ!!!“]…
Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací
Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "POVOLENO COOKIES", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie, nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím", souhlasíte s podmínkami použití cookie.
