Ještě než začnu básnit o tom, jak mě dostal náramek Zikomo z muránského skla do kolen, dovolte mi trochu písmenkové omáčky. Jestli mě něco hodně baví, tak suvenýry z cest. Ovšem ne jen tak ledajaká blejskátka, kterými obložím televizi ze všech stran. Zapomeňte. Tyhle lapače ráda nemám. Mám na mysli věci běžné denní potřeby, které vám nenápadně připomenou, jak jste se měli v tom či onom koutě světa dobře.
K čemu lapače prachu, když si můžete suvenýry z cest docela dobře zakomponovat do života? Baví mě nasadit si před odchodem ven klobouček a zavzpomínat na koupání ve Vrsaru. Zamžurkat do sluníčka skrz brýle z Rovinj. Pokochat se ručně háčkovaným ubrouskem pod hrneček z Poreče, když piju ranní kafíčko. Nebo si při pohledu na krabku Kinedrylu připomenout houpání na lodi v Bratislavě. Nebo doufat, že dlouho nebudu potřebovat kapky proti rýmě z italských Benátek… :-)
Co v článku najdete:
Kde odjakživa bydleli nejlepší skláři na světě? Na Muranu přeci!
Co mi ale nejde na mozek, tak že jsem zatím nikdy nestihla navštívit souostroví Murano, které patří do Benátské laguny a od centra samotné Venezie je, co by šutrem dohodil a gondolou dojel. Co je tohle za místo a proč mě tolik láká ho omrknout?
Ostrovy Murano jsou známé hlavně tradiční výrobou skla, která se sem definitivně přesunula přímo z Benátek v roce 1291. Pár lidem totiž docvaklo, že by nejspíš nebylo moc vtipné, pokud by díky rozpáleným sklářským pecím chytlo a lehlo popelem půl města, které bylo povětšinou vystavěno ze dřeva. Tudíž rada starších rozhodla, že bude lepší skláře odsunout na ostrov. Poněvadž voda hoří blbě. A Benátky tak budou v cajku.
Být sklářem na Muranu nebyla tak úplně sranda
Mimochodem – pokud jste byli ve středověku sklářem z Murana – lidi vám nezřídka padali k nohám tak nějak samovolně. Skláři byli totiž velmi bohatí a vážení lidé, kteří měli navíc zaručeno hafo privilegií. Mimo jiné i možnost nosit meč na veřejnosti, když se jim zachtělo. Chápete. Kvůli respektu. A narodit se jako dcera ve sklářské rodině? Oujééé, to po vás pak pálili maníci z těch nejvýznamnějších benátských rodin a abyste vyhověli všem žádostem o ruku, museli byste být chobotnice!
Ovšem nic není jen tak. Tudíž ani samotní skláři se neradovali pouze z výhod. Sklářské řemeslo na ostrově Murano mělo totiž jeden malučkatý škraloupek na jinak dokonalém životě. Skláři totiž nesměli z ostrova vytáhnout paty, aby náhodou nevykecali tajemství výroby muránského pokladu a nedegradovali „sklo z Benátek“ na blyštivé sklíčka, co pořídíte na každém rohu. A když neposlechli? Eeeej, kruté tresty je stíhaly! Nejen, že sami zaplatili životem, ale byly potrestány i jejich rodiny! Z toho plyne chytré poučení. A sice, že nic není zadarmo. Ani středověké výhody :-)
Mám svůj vlastní muránský šperk!
Proč o tom vlastně básním. Dostala jsem dáreček v podobě překrásného náramku právě z muránského skla! Láska na první pohled to byla! Stříbrný drobeček s barevnými kytičkami ze skla, pozlacený 14k zlatem.
Pamatujete na Samanthu Jones ze Sexu ve městě? Jak si brousila zuby na květinový prsten z aukce? Prohlásila tehdy: „There it is. My baby. When I saw it in the catalog, I said to Smith: This flower ring is the essence of me. One of a kind, filled with fire.“ (překl.: „Tady je. Moje láska. Když jsem ji uviděla v katalogu, řekla jsem Smithovi: Ta květina mě představuje. Je jediná svého druhu. Plná ohně.“)
Přesně takovýhle pocit ve mně vzbuzuje můj nový náramek.
Náramek Zikomo – dokonalost v barvách skleněné duhy
Duhová paletka okouzlí na první pohled a připomene vám, kterak nejde každého škatulkovat do krabic a nálepkovat podle libosti jen proto, abychom ho někam „zařadili“. Život je o různorodosti a barevnosti. Nemusíte se chovat podle vzorce, který vám určili jiní. Stačí se zadívat na odlesky duhy ve slunci a představovat si…
Zelená symbolizuje cestování přírodou, tiché okukování kvítků v lese. Poslouchání zpívajících ptáků v korunách. Překrásný výhled z právě zdolané hory. Záblesk ranního sluníčka v rosou zmáčené trávě. Klid a pohodu.
Červená budí naopak oheň a vášeň. Chuť bít se za svoje místo na světě. Bušící krev ve spáncích při překonávání osobních limitů při večerním běhu. Lásku k sobě i lidem, které máte nejraději. Touhu něco dokázat a nedat se jen tak srazit na kolena.
Tyrkysová má v sobě nekonečnou hloubku moře a vůni dálek.
Zlatá dává pocítit, jak chutná vítězství a tenhle pocit si vrýt do paměti
Bílá připomíná brzké ráno. Nepopsaný list papíru plný příslibů a možností.
Fialková je tajemná a neodkrývá karty najednou. Nechává si vždycky zadní vrátka.
Modrá značí okamžik, kdy zavřete oči, zhluboka se nadechnete a necháte všechny problémy odplout daleko…
Skleněná křehkost kytiček pak dokazuje, že nic není věčné. Všechno se může změnit ze dne na den a vy se nikdy nemůžete úplně připravit na všechny varianty…
Zlaté oválky s propracovanými detaily vypichují životní milníky. Za každým z nich je úsilí, práce a trpělivost. Někdy zklamání. Ale zároveň radost…
Vším tím se jako spojnice táhne pevná stříbrná nit, která vzpomínky, zážitky, názory, radosti a všechna ta životní klopýtnutí spojuje dohromady. A končí pozlátkem, který kruh uzavírá kolem zápěstí…
Jaký šperk vystihuje vás? :-)
Bebe, to je skvělý článek. Jsem ho zhltla jako malinu. Moc pěkně se mi čteš :). Taky bych chtěla umět tak pěkně vyprávět. No a náramek je jako pro princeznu, o tom žádná.
Děkuju za milunký komentář, Šári! Tak pěkné slova moc potěší! :-) :-*
Bebe
Ta poslední fotka je nádherná! :)
Děkujuuu, Simi! :-)
Bebe
ja som vlani dostala naušnice z Benátok presne takej zelenej farby ako máš ty jeden kvietok.a šla som si oči vyočiť či je dnuka fakt napchatý alobal :-)
krásny krásny krásny
A byl tam, Anni? :-D
Náušnice bych taky brala! Blejskátek není nikdy dost ;-)
Bebe
Krásně napsáno Bebe.. a taky mám ráda takové suvenýry i když je někdy jejich životnost krátká.. kampak se asi zatoulaly všechny ta náramky a přívěsky, které jsem si pravidelně tahala z Itálie.. :o))
Tak ti moc přeju, aby ti tenhle nádherný náramek vydržel hodně dlouho!
Milá Enko, máš pravdu. Některé suvenýry mají velice krátkou dobu, kdy se s nima člověk kochá. O to větší radost ale pak má, když je po x letech objeví v krabičce zapadlé mezi hračkama na půdě. To je pak vzpomínek! :-D
A děkuju za milý komentář! ;-)
Bebe
Bebe, nadherne napsane ♥ ja mam sperku moc a moc, nektere mam obzvlaste v lasce, treba rucne vyrobenou sadu nausnic a privesku s vltaviny, jako bys ve stribrnem dratku lapila ranni mlhu v trave :) ale ten opravdovy, co by me vystihoval, musim jeste teprve dostat :) V.
Jééé, Veru! Tak to přeju, aby pak ten opravdový, co tě vystihne, byl ten nejkrásnější na světě! ;-)
A ta vltavínová sada musí být nádherná! <3
Bebe
Bebe proč jsi nebyla moje učitelka dějepisu? S tvým vypravěčským darem bych si zapamatovala všechno od Mezopotánie až po II. světovou :-D Úžasný článek a ještě úžasnější fotky :)
Ohohoooo, tak tenhle koment si musím opsat na lísteček a vylepit nad pracovní stůl! :-D Děkuju! :-D
Bebe
Bebe ten náramek je nádhernný :)
Mimochodem jsem tě nominovala na TAG takže budu moc ráda pokud by jsi ho sepsala na svůj bloga my se zase dozvěděli něco víc :) — http://michaelkam.blogspot.cz/2014/08/tag-liebster-award.html
Michaelko, děkuju za zprávu! Článek jsem četla a teda jako… ty otázky jsou zajímavé! :-D Píšu si do kalendáře, že na to mám kuknout a něco sepsat ;-)
Bebe
:-) budu ráda když se něěco dozvíme :))) …tak pak dej vědět :)
Text úplně jak od básníka! A náramek mi připomněl jeden můj z Říma, je hodně podobný, akorát koupený za 2 eura na trhu a místo kytiček má kuličky. Ale taky mám ráda suvenýry, na které se nepráší. Třeba našim rodinám z cest zásadně vozíme místní pochutiny, jen přítelově mamce vždycky šátek (už jsme si z toho udělali tradici), mojí mamce občas šperk. Přítel si z cest vozí frťany s nějakým místním motivem a já většinou šperky, oblečení nebo kosmetiku :-).
A šperk, který mě vystihuje? Mám, ale je to tajnýýýýýýýýýý :-D.
Tajné?! TAJNÉ?! Hele to mi nemůžeš napsat jen tak! Teď nebudu spát!! :-D
A je to hrozně hezký zvyk, s těma mlskama a šátkama a tak :-) rozhodně lepší, než miliony sošek, které stejně není kam dávat :-))
Bebe
Neboj, Bebe, dozvíš se :-). Hodím Ti sem pak odkaz :-).
Bebe, tak jak jsem slíbila, tak splňuji :-).
http://byadrianablog.blogspot.cz/2014/09/random-z-amsterdamu.html
Nádherný článek!!! A strašně moc gratuluju! Prstýnek je překrásnýýýý a přeju vám oběma moc a moc štěstí a lásky! <3 :-)
Bebe
Já pořád díky tobě objevuju Ameriku bebe. je to nádherná věc toto muránské sklo, nechápu, jak to že jsem o něm ještě neslyšela. Docela mě děsí kolik nádherných věcí mi ještě ve světě uniká :-O. A opravdu moc krásně píšeš, nechceš namluvit všechny svoje články jako audioknihu? bych si před spaním pouštěla pohádku :-D