Byla to jedna z mých nejkrásnějších dovolených s maměnkou. Francie. Provence. Lány levandulí. Monako, Avignon, Marseille, Verdon, St. Tropez, Cannes, Nice… A Arles. Jsou to sice už nějaké 4 roky, ale v paměti mám tenhle parádní výlet pořád, jako kdybych teprve včera vybalila kufr :-) tak moc velký dojem a nadšení ve mě zanechal.
Přesně si vybavuju, jak jsem s úžasem obdivovala ty nejtemnější mořské vody v okolí ostrova If, jaké jsem kdy viděla. Byl to přesně ten námořnický odstín modré, až skoro černé, který doufáte, že se někomu podaří zachytit na kousku látky a vy si pak oním módním kouskem rozšíříte šatník. Nebo že mě ohromil přístav v Monaku a všudypřítomný okázalý luxus, který nesklouzával ke kýči, ale naopak se sebevědomě vystavoval na odiv a s ironicky zdvihnutým koutkem úst v pobaveném úsměvu vám dával najevo, že tohle všechno může být velice snadno vaše. Stačí jen vyždímat platební kartu do sucha a prodat ledvinu na černém trhu :-)
Arles, město Van Gogha, ale i vůně Arlésienne
Avignon byl naproti tomu historický zážitek, kde jste si oproti majestátně se tyčícímu papežskému paláci připadali jak maličký mraveneček, který se neodvažuje pípnout v protestu a cokoli přehlušující šepot vyznívá jako nepatřičný výkřik. A výše zmiňovaný Arles…? Inu… To jsou podle mě Benátky jihu. Ne snad kvůli vodě, ostrovům či karnevalu. Ale v tom smyslu, že ač si usmyslíte své kroky směřovat k jakémukoli konkrétnímu cíli, tak… zabloudíte. Vždycky. V neuvěřitelné směsici zmatení, pobíhání a hysterie se ocitnete zvlášť v případě, kdy jako turista hledáte veřejné WC… :-D Ale o tom zase někdy jindy.
Vzpomínka na město Arles
Dnes vám chci ukázat takový svůj vzpomínkový obláček na město Arles uzamknutý ve skleněném flakonku, který jsem dostala od mé drahé polovičky, když jsme výletili po Plzni. Je jím vůně L’Occitane Arlésienne od francouzské značky L’Occitane.
Ofiko popisek zní ve smyslu, že toaletní voda v sobě skrývá ryze ženské spojení květin, které je ztělesněním arleské ženy. A že tato elegantní a záhadná dáma okouzluje okolí jedinečnou vůní, která ji doprovází na každém kroku. Samotná výjimečnost tohoto půvabného stvoření je pak zachycena v něžné kytici, která se skládá ze tří květin: elegantní růže z Grasse, tajemné fialky a temperamentního šafránu z Provence.
Nevím jak vy, ale já třeba k vůni zoufale potřebuju nějaký příběh. Naťuknutí, „co tím chtěl básník říci“. Klidně i pohádku, je mi to jedno. Ale ráda si představuji nejen podle názvu, co mi má onen voňavý tón napovědět a kam by mě v myšlenkách mohl přenést.
Jaká je Arlésienne od L’Occitane?
Na Arlésienne mě baví, že je na jednu stranu velmi jemná, něžná a skoro až nenápadná. Ale zároveň také neuvěřitelně ženská, snadno se do ní zamilujete a oblbne vám hlavu takovým stylem, že si budete připadat jak v endorfinovém rauši. Začátek je ovocný. Ale ne jiskřivě, jako čerstvě rozkrojený plod. Spíš hebce. Pozvolna. Cítíte sladkou mandarinku, ale neruší vás křiklavé citrusové tóny. Jak se vůně pomalu na kůži rozkládá, mění se spíše na květinovou. Ne prvoplánově, jako když vám někdo přistrčí čerstvě natrhanou kytici až k nosu. Naopak. Je to jako jít prosluněnou dlážděnou uličkou v Arles, kdy si deset kroků před vámi žena z trhu nese pár květin.
Čas od času vám čichové buňky podráždí jemný závan některé z kytek. Ale nejste schopni ji přesně identifikovat. Je to růže? Fialka? Konvalinka? Nevíte. Ale něco vás nutí nad tím přemýšlet. Doufáte, že tomu přijdete na kloub, ale zároveň zoufale toužíte, aby to zůstalo tajemstvím. Poslední nóty Arlésienne jsou jako hřejivý polibek ke konci letního dne. Sametové. Hladivé. Jako pohlazení na rozloučenou… <3
Momentálně se L’Occitane Arlésienne nedokážu nabažit a zamilovala jsem si ji z celého srdce! Zkoušela jsem v obchodě i modrý a bílý Iris z La Collection de Grasse. Nebo Akácii a Mimózu.
Co mi ale učarovalo v poslední době (listopad 2023), když jsem tak „jen šla okolo“ prodejny (no zkuste se tam nezastavit!), tak je vůně Neroli & Orchidej. Jako kdyby přede mnou někdo zhmotnil výhled na Středozemní moře z francouzských břehů. Nádherná vůně! To samé Třešňový květ. Podle mě se tahle vůně nezměnila za celé ty roky, kdy si ji pamatuju a line se mi pamětí jako tenká červená nit vzpomínek. Vřele doporučuju vyzkoušet obě zmiňované vůně – jak Neroli, tak květ třešní. Jestli taky milujete provensálskou krajinu plnou teplého sluníčka, budete nadšení, slibuju ;-)
I like it too! xx
:-)
Přesně tohle se mi taky s Pivoňkou stalo. Milovala jsem jí strašných let a teď mi stojí na poličce zaprášená. Pořád jí miluju, ale tím, že si jí „šetřím“ jsem jí nepoužila už dlouhé měsíce. Oproti tomu Arlesienne, tu můžu obrovsky. Dokonce dle mého názoru předčila i Pivoňku a je to první L’Occitane vůně, která je kompletní a nic jí nechybí (jinak to vystihnout neumím). A tvá dnešní recenze… pohádka sama ♥ Jdu zasněně očuchávat voňavky, houpat se ve vánku a představovat si vlající šátky v námořnické modři :)
Mě to u pivoňky hrozně šokovalo! Takovou dobu ji považuji za srdcovou záležitost a najednou tohle. Vlastně to bylo i smutné.
A myslím, žes to vystihla naprosto přesně, Primadonno – Arlésienne je „kompletní“ :-)
Krásný večer přeju! :-*
Bebe
Na vlastní návštěvu temně modrého moře u ostrova IF a kouzelné procházky v Arles také moc ráda vzpomínám. Právě v Arles jsem objevila zmiňovanou Pivoňku a dodnes na ní nedám dopustit. avšak jakmile se naskytne příležitost, Arlesienne si půjdu také „preventivně“ očuchat. :-)
Na tyhle dechberoucí chvíle se nezapomíná! Zvlášť, když je to se skvělou společností :-)
A jestli Arlésienne vyzkoušíš, tak dej pak vědět, jestli se ti líbí, Þórví! ;-)
Bebe
Tak jsem v rámci Dnů Marianne nevynechala ani zastávku v L’Occitane, že si ji teda očuchám. žel bohům mi sdělili, že vůni nemají a prodej celé řady Arlesienne již ukončili… Ale prý před Vánico má vyjít nová edice s trochu pozměněným složením a údajně má být vůně ještě o level výš. Tak tedy budu zvědavá. :D Ale aspoň jsem si odnesla nový krém na ruce.
*Vánoci (jsem to ale barbar na klávesnici…)
No do háje, tak to mě mrzí, že už ji neměli! Ale známe „loccitanské“… Ti zas přijdou s něčím dalším, co překoná nepřekonatelné a spořící prasátko dostane zas infarkt :-D
Bebe
Parádní článek :-) Také mám mnoho vůní spojených se zážitky a pak je vytahuji, když je mi smutno a voním se s nimi třeba v pyžamu i když celý den zůstávám doma.. Dřív jsem nakupovala u Loccitane hodně, teď už tam nějak nemám cestu, ale navnadila jsi mě, to zas jo.. ;-)
Moc děkuju za komentář a pochvalu, Luci! :-* :-)
A s vůněmi to máme stejné! Beru je skoro jako fotoalbum vzpomínek! :-D
Bebe