Dlouho tu nebyla řeč o Mylo, co si dát nášup? :-D Přijde mi, že vždycky objevím nějakou značku, ze které padnu na zadek a mám pocit, že od nich potřebuju celý kosmetický arzenál! Naposled jsem básnila o micelárce, dneska mrknem na produkt stejného zaměření, ale jiné konzistence. Tentokrát zajásají ti z vás, kteří mají v oblibě pleťová mléka. Já právě testuju odličovací mléko Moissanit Mylo, které je určeno pro suchou a citlivou pleť.
Mléko mi přišlo začátkem listopadu a dneska, kdy u mě už přes měsíc bydlí, mi z něj zbývá cca třetina obsahu. Jeden by řekl, že mám spotřebu jak malý zájezd, ale nemyslím si. Používám mléko poctivě ráno a večer v nikterak závratném množství (2 pumpičky).
Co v článku najdete:
Promyšlené balení
Co mě na mléku naprosto uchvacuje a fascinuje, je balení. Vedete-li divokou italskou domácnost, možná by bylo lepší, kdybyste zůstali u plastových obalů. Protože hodit po někom tuhle těžkou skleněnou láhev, tak příštích pár let prosedíte v kriminále za vraždu. Na první pohled se zdá, že lahvička je z černého skla. Nenechte se mýlit. Je to tmavě fialová barva, kterou pro své kosmetické poklady používá třeba i značka Nobilis Tilia. Proč zrovna fialová? Tato barva chrání obsah před viditelným světlem a snižuje riziko znehodnocení.
Fialové sklo
Zároveň ale propouští ultrafialové a infračervené světlo. A taková kombinace (ne)propouštění je prý dobrá pro citlivé látky. Jsou totiž chráněné před procesem rozkladu. A také jsou pozitivně ovlivňovány díky působení bioenergií a bioinformací. Nebo tak něco. Nebudu si hrát na světelnou guru, poněvadž tomu ani za mák nerozumím. Vzala jsem si z načteného prostě toliko, že nejlepší barva skla, ve které můžete uchovávat přírodní kosmetiku, je tmavá fialová. Jestli k tomu máte někdo podrobnější a srozumitelné vysvětlení, budu za info tuze ráda v komentářích :-)
Balení s pumpičkou pro všechny!
Ještě chci k obalu říct, že pumpička je velice šikovná a dá se s ní snadno dávkovat potřebné množství. Jen si dejte bacha na příliš energické a rychlé domáčknutí. V tom případě byste mléko chytali v luftě, nebo stírali z kachlíků. Má slušný dostřel :-) Tedy radím – mačkat s citem. Pak se nemáte čeho bát. Taky se mi líbí, že se dá pumpička odšroubovat a v případě potřeby můžete obsah naplnit něčím dalším. Lahvička k tomu vyloženě svádí, protože vypadá v koupelně úchvatně!
Už mě i napadlo, že kdyby značka Mylo vyráběla náhradní náplně, klidně bych si nějakou koupila a flašku s ní doplnila. Jak jste si všimli na socka sítích, šikovné prázdné obaly od kosmetiky vymývám a znovu používám, pokud to jde. A zrovna tohohle bych se nerada zbavovala. Umím si představit, že si do něj „navařím“ květovou vodu, nebo tak něco.
Vůně
Pokud bych měla popsat vůni, určitě bych se volbou slov motala kolem bylinek. Když zaostřím očko na složení, rozeznala bych pampelišku, ždibek rozmarýnu a někde daleko v pozadí i lístek máty. Celé je to podepřeno jemnou růží, kterou ale spíš vytušíte až po přečtení obsažených ingrediencí. Mléko nemá ostrou vůni a celé aroma působí zastřeně, jako kdybyste hrst bylin překryli závojem.
Mně to přijde ohromně zajímavé a baví mě to. U některé kosmetiky mě kolikrát zarazí silná parfemace, na kterou si časem buď zvyknu, nebo mě začne nudit. Tady se mi nestalo ani jedno. Umím si představit, že lahvičku doplním náhradní náplní (nebo koupím novou) a frčím si na ní klidně celý rok, aniž bych měla potřebu na tom cokoli měnit.
Použití
Odličuju se tak, že nejprve stáhnu barvy z očí micelárkou a teprve pak přijde ke slovu mléko. To jsem používala tím stylem, že jsem si do dlaně nadávkovala dvě pumpičky a toto množství jsem rozetřela po obličeji. Následně jsem obličej otřela vatovým tamponkem, nebo opláchla vodou. Podle nálady.
Dojmy z testování
Mlékem se dají dobře odlíčit i oči. Barvy pouští rychle a snadno se z pleti stahují. Mně ale mléko oči dráždí (mám zamlžený zrak jak po oleji a trochu to i pálí), tak mám radši na tuhle část obličeje micelárku. Ideální čisticí kombinace pro mě by byla micelární voda a odličovací mléko. Obojí Mylo.
Po odlíčení je pleť čistá, zářivá a taková rozjasněná a svěží. I v případě, že máte brázdy pod očima, že by se do nich daly sadit brambory. Což je zajímavá kombinace, když na to přijde. Šíleně unavený a opuchlý pohled a k tomu pleť, která vypadá jak pokropená živou vodou :-) A zajímavý je taky pocit po odlíčení. Já používám automaticky po mléce ještě pleťovou vodu (květovou, termální, tonikum). Ale kdybych to náhodou neudělala, mám lehký pocit pnutí. Ale jen pocit. Na dotek pokožka „nešustí“ suchem, ani není vyprahlá, nebo křehká. Spíš je měkká a hebká. Je to sice zvláštní a nechápu to, ale hlavní je, že pleti dělá mléko viditelně dobře a je po něm hezká.
Moissanit mléko – složení
Podrobné složení: Rosa Damascena Flower Water, Cistus Ladaniferus Leaf/Stem Water, Helianthus Annuus Seed Oil & Taraxicum Officinale Leaf Extract & Mentha Piperita Leaf Extract, Glycerin, Prunus Amygdalus Dulcis Oil, Sucrose Laurate, Citrus Aurantium Dulcis Fruit Water, Aqua, Sodium Levulinate, Sodium Anisate, Babassuamidopropyl Betaine, Xanthan Gum, Benzyl Alcohol, Benzoic Acid, Dehydroacetic Acid, Tocopherol, Rosmarinus Officinalis Leaf Extract.
Mylo čisticí a odličovací mléko – závěrem
Celkově hodnotím mléko Moissanit jako úžasnou věc, která za ty prachy stojí, skvěle funguje a dělá nádhernou pleť. Dost možná už jen tím, že ji člověk pravidelně pucuje. Protože to je v péči nejdůležitější. Můžete si na sebe patlat nejdražší krémy a séra, ale když si pleť nebudete pořádně čistit, budou to vyhozené peníze a drahocenné kosmetické hračky vám budou k ničemu.
To je ale hezká věc toto ♥ Zastřená bylinková vůně! Skoro si to umím představit. A s vůněmi máš pravdu. Člověk se těch výrazných přečuchá a pak už je nemůže ani cítit, ale ty jemňoučké se dlouhodobě snášejí líp.
A chuďák kočiček! Drsňák a rebel :D A je to vlastně kocourek, nebo kočička? Mluvíš o něm v mužském rodě, ale jmenuje se Tykuška? :D Trochu mě to mate, tak ať v tom mám jasno.
Přesně tak, Primadonnko – u jemných vůní je větší pravděpodobnost, že ti nezačnou lézt na nervy dřív, než vypotřebuješ balení. A koupíš klidně další 3 :-D
Je to pětiletý kocourek. A s tím jménem to má trochu složitější :-D Vlastně jsme ho „adoptovali“, když mu byl rok. Měl jméno Tico [tyko]. A říkali mu „Tykas“. To mi na něj přišlo tvrdé. Vypadá jak plyšový míšánek na pomazlení. Takže se z toho stal „Tykoušek“, nebo „Tykoš“. A chlap na něj jednoho krásného dne zavolal: „Tykuško“. A mě se to strašně zalíbilo! „Tykuška“ je takové ohromně roztomilé. A už mu to zůstalo a říkáme mu tak pořád. Akorát když zlobí a visí mi zubama na ruce, tak je to „Tykuša“, nebo zmetek malá :-D A obecně „kočič“, nebo „kočiček“ :-D
Bebe
To je roztomilé, Tykoušek je super zdrobnělinka :D Už tomu rozumím a děkuji za vysvětlení! Přijdu si, jak když Poirot prozradí, kdo byl vrah :D