V jednom z článků jsem dřív napráskala, že si dělávám poznámky k testované kosmetice průběžně. Nejlepší je totiž poznačit si jak první dojmy (na které si postupem času už nevzpomenete, i kdybyste se na hlavu stavěli), tak průběžné postřehy. A samozřejmě výsledky. U něčeho se mi průvodní listy daří vyplňovat podrobněji, u něčeho míň. A něco dokonce testuju tak dlouho, až mi zbyde na dně jen troška, ze které pak recenzi kouzlím.
Což je i případ vlasové kosmetiky z dnešního článku. Hlavními hvězdami jsou totiž ovesný šampon a kondicionér Weleda. Nevím, jak se to stalo, ale v době psaní recenze (teda teď) jsem šampon už skoro vypotřebovala! Ideálnější stav pro sepsání poznatků o kosmetice myslím neexistuje. A jelikož jsem šampon používala dohromady s jeho kondicionérovým bratříčkem z ovsa, shrnu svoje poznatky o obou do dnešní recenze.
Vsuvka. Už sedmým rokem si do vlasů zažehluju keratin, takže nemám až takový problém se suchými a už vůbec ne krepatými vlasy. Protože keratin, jasně. Přesto ale vyhledávám vlasovou péči určenou na suché, poškozené a barvené vlasy. Striktně se vyhýbám všem produktům pro rychle se mastící a lupové vlasy. Ani jedno totiž nevedu a z logiky věci mi plyne, že když si na hlavu hodím něco, co rychle odmašťuje (resp. mastnotu výrazně eliminuje), můžu se rychleji rozloučit jak s barvou, tak s keratinem.
A jako bonus mě bude svědit pokožka hlavy. Vyzkoušeno. Výsledek byl vždycky ten, že jsem si takřka hned po vysušení vlasů připadala, že se mi v nich hemží snad miliarda breberek a musela jsem si jít hlavu umýt znovu, ale tentokrát něčím osvědčeným.
Takže proto výběr této řady od Weledy. Dál si rozebereme konkrétní postřehy.
Co v článku najdete:
Šampon
Dvě věty o lahvičce s pochvalnou mručící kulisou v pozadí. Už kdysi jsem se na adresu tohoto flaško-tvaru vyjádřila v tom smyslu, že mi přijde chytře ergonomicky tvarovaný a že perfektně padne do ruky – to platí pořád. Stejně tak cvakací víčko, které nemusíte šroubovat a šikovně tak obsah dostanete ven jednou rukou. Praktická spokojenost :-)
Vůně? Ta se ve složení skrývá pod slůvkem „fragrance„, přičemž je označená hvězdičkou. To znamená, že ji tvoří směs přírodních éterických olejíčků. Můj nos si z toho vydedukoval poměrně jasnou představu vydlabaného marcipánového bonbonu, do kterého byste si nalili Jägermeistera a pak si ho nacpali do pusy a snědli. Tak.
Se šamponem nemám žádný problém, což ostatně dokazuje fakt, že jsem lahvičku vypotřebovala bez pár mililitrů úplně celou. Zbyteček jsem si nechala právě na psaní recenze. Šamponuju vlasy dvakrát – poprvé šampon pění středně až méně, podruhé už ho stačí malé množství a pění dost. Okamžitě po opláchnutí jsou vlasy pocitově vzdušné, ale přitom lehce vrzací, jako kdybyste je vzali obyčejným mýdlem. Necuchají se a nezadrhávají o sebe navzájem. Když nad tím tak přemýšlím, weledí ovesný šampon dělá vše, co od něj čekáte s takovou samozřejmostí, že lepší by mohl být snad jen v případě, že by mi po mytí vlasů ještě udělal kafe :-)
Kondicionér
Osobně vnímám kondicionér na vlasy stejně, jako aviváž na prádlo. Je to věc, která má za úkol výsledek změkčit, zjemnit a nadýchat. A usnadnit rozčesávání, samozřejmě. Což asi u ručníků neoceníte, ale nebudeme hnidopišit a chápeme tohle částečné přirovnání… :o)
Voňavě je na tom kondicionér stejně jako šampon, jen k představě marcipánového bonbonu s „Jägrem“ přibyla krémová část, která celou tu mlsnou věc halí do jemnějších tónů. Konzistenci bych přirovnala k hutnému tělovému krému. Naštěstí je to ještě to stadium, které jde z tuby vcelku pohodlně dostat ven.
Použití se neliší od ostatní kosmetiky stejného typu – nanesete kondicionér do vlhkých, šamponem umytých vlasů, necháte chvíli působit a opláchnete. Obecně – máte-li problém s rychle se mastícími vlasy, používejte kondicionér jen do délek (a HODNĚ s ním šetřete). U suchých vlasů bych se nebála promnutí i kořínků. Což dělám i já. Vlasy myju každý třetí den. A děje se tak, ať používám na mytí vlasů, co chci.
U některých kondicionérů se v návodu píše, že je máte nechat ve vlasech několik minut působit. Zkoušela jsem u ovesného regeneračního kondicionéru okamžité opláchnutí, minutku počkání i tři minuty. A řekla bych, že ideální je zlatý střed. Minuta stačí. Výsledek se od delšího působení příliš neliší. Vlasy jsou snadno rozčesatelné, měkké a poddajné.
Snad jediné, na co bych chtěla upozornit, tak je dávkování. Nepřehánějte to s ním, jinak vás bude čekat mytí vlasů o den dřív. Kondicionér je hodně výživný a stačí ho velmi malé množství. Sice se vám při nanášení bude zdát, že do vlasů nic neroztíráte, ale nenechte se zmást a za nic na světě nepřidávejte! Kondicionér tam je, působí a vlasy půjdou rozčesat snadno, fakticky! :-)
Ovesný šampon a kondicionér Weleda – pár poznámek na konec
A předchozí odstavec také vysvětluje, proč se mi podařilo vypotřebovat CELÝ šampon a u kondicionéru s obsahem skoro nehnout, tudíž balení vypadá, jako kdyby bylo fungl nové a nikdo ho nepoužíval. Šamponuju 2x, „kondicionéruju“ 1x. Jednoduše pro mou maličkost vychází jedna tuba kondicionéru zhruba na 3 šampony. Baj očko. A to se v nákupech docela vyplatí.
Nenapadá mě nic, co bych šamponu a kondicionéru vytkla. Slyšela jsem i názor, že je weledí kosmetika pro hodně lidí na vlasy těžká a než si na ni zvyknou, vlasy se jim rychleji mastí a musí je mýt častěji. Já vám nevím, mně se nic takového nestalo. Jestli je to tím, že jsem na přírodní péči zvyklá a chemkové šampony se v mé péči vyskytují v řádu jednotek procent? Anebo mám spíš vychytané množství a vím, že zvlášť u některých přírodních kondicionérů musíte hlídat množství, jinak vám vlasy ztěžknou za poloviční dobu, než je u vás obvyklé a budou potřebovat znovu umýt.
Ovesný šampon a kondicionér Weleda – závěrem
Jak už jsem ale několikrát prohlásila u pleťových Weleda krémů (např. mandlový, kosatcový nebo růžový) – kdybych měla na nákup v obchodě 60 vteřin a musela utíkat pro něco najisto a chyběl by mi krém, šampon a kondicionér, vzala bych to smykem k regálu s Weledou. Poněvadž je to pro mě taková funkční jistota.
Máte to s nějakou značkou podobně? :-)
Buďte první! Přidejte komentář