Jako kdybych to nevěděla. Skoro vždycky, když se nechám nalákat suprovou cenou na něco, nad čím bych normálně ohrnula nos, tak je průšvih na světě. Ale ne a ne se poučit. V drogerii měli po 3 € v akci šampony a kondicionéry Garnier Fructis Papaya Hair Food, u kteréžto řady je na víčku napsáno, že se to nemá pít, poněvadž lahvička vypadá jako ovocný jogurtový nápoj, nebo něco dobrého na zub. A že voní jako něco, co byste nejraději slupli i s obalem, o tom vůbec nepochybujte. Ostatně, to byla věc, která mě nalákala k nákupu nejvíc a zlomilo by mě to, i kdyby kousky nebyly v akci…
Dnešní článek vezmu letem světem, protože mi přijde zbytečné plivat jedové sliny déle, než je nezbytně nutné. Prostě jen abych si poznačila pro příště, co nemám kupovat.
Obaly, reklama, líbivka
Vždycky se mi líbily obaly, které Garnier Fructis má. Ať už jsou to masky, šampony, kondicionéry, whatever. Je to podobné, jako když vidíte reklamu na McDonald’s – fotky šťavnatého jídla, barvičky, čerstvost, příroda na každém kroku, oujééé, to chcete!
To samé vůně – něco tak nádherně ovocně žvýkačkového podle mě museli ladit pěkně dlouho. Je to dokonalé! Budou vám vonět vlasy, koupelna i vzpomínky na mytí. Jak jsem psala výš – vůně byla pro mou maličkost tahák největší.
Složení
Dle psaní na obal je u šamponu 96% ingrediencí ve složení přírodního původu a u kondicinéru dokonce 98%. Mám tu v recenzích i kosmetiku nepřírodní, takže bych byla pěkný pokrytec, kdybych nějaké produkty popotahovala v článku za to, že jich do stovky chybí pár čísel.
Co ale problém pro mou hlavu evidentně, je, tak obsah „sodium lauryl sulfate„. To je věc, která je sice silně čisticí, ale zároveň hodně vysušující. Vytvoří hromadu pěny, což je uživatelský příjemné, ale za cenu toho, že jde o agresivní detergent (čili čisticí složku), který citlivější pokožka nemusí rozchodit úplně dobře.
Kondicionér je v tomto ohledu v pořádku a teoreticky by tam nemělo pokožku brutálně vysušovat nic. Snad kromě kyseliny salicylové, která má prý v šamponu i kondicionéru exfoliační vlastnosti, což může pomoct při odstraňování odumřelých kožních buněk. Ale pokud je pokožka už tak suchá, může ji ještě více vysušit.
Moje dojmy z testování
Dojmy bych ohodnotila na jedničku s hvězdičkou – alespoň co se týče do vypotřebování cca 2/3 obou balení. Při mytí všechno krásně pěnilo a vonělo, bylo odlehčené a pocitově krásně čisté. Zhruba k polovině balení jsem si začala všímat, že vlasy už po vysušení nejsou takové pěkně sypací a lesklé, ale začínají jaksi poletovat a být vzhledově i na dotek suché. Přesto jsem ale oba produkty používala dál, protože „přeci to nevyhodím“, že jo. [chyba, měla jsem s tím jebnout z okna rovnou – klidně ze zavřeného!]
A právě okolo spotřebovaných dvou třetin obsahu jsem jednoho krásného dne po mytí rozhrábla pěšinku na hlavě a… byly tam! Asi trilion lupin! Nevěřícně jsem na to zírala a málem mě škráblo – já a lupy?! Šišmarja, to jsem neměla snad nikdy v životě! Proč teď?! Proč já?! Pomoc!
A pak mi došlo, že jsem úplně blbá a měla jsem dát na svůj dojem už mnohem dřív, když jsem si všimla, jak se mi vlasy suší čím dál viditelněji a víc. Moje chyba.
Takže jsem zabrousila do chlapových kosmetických zásob, vypůjčila si od něj Nizoral a snad potřetí v životě si s ním umyla hlavu. [taky se vám zdá, že je cítit po ylang-ylang, nebo už mám za ty roky zvrhlé čichové buňky?] Nizoral naštěstí zabral hned po prvním umytí a tak 90% lupů mi z hlavy sundal. Po druhém mytí už jsem měla hlavu zase úplně čistou, bez jediné lupinky.
Momentálně mám koupený pivoňkový Klorane šampon, který má být vhodný pro extra citlivou pokožku hlavy, tak se těším na zkoušku. Garnier Fructis na mytí už ale pro mou hlavinku nebrat…
PS: je ale zajímavé, že maska na vlasy od Garnier byla suprová – psala jsem o ní nedávno. Ta naopak dělala vlasy nádherné celou dobu!
Buďte první! Přidejte komentář