Naposledy aktualizováno 30 listopadu, 2023
Tak nějak mi přijde, že beskydská dovolenka uběhla strašlivě rychle. Člověk se párkrát vyspí a bum ho! Jako kdyby celý veget trval jen víkend a ne skoro 10 dní. A jelikož návrat zpátky do normálního režimu je z odpočinkového výletování vždycky tak trochu mor, rozhodla jsem se, že využiju milé nabídky, kterou mě nalákal Salon Simple Beauty. Ten sídlí ve Volcano Complex v pražských Stodůlkách a dovolenkový režim si přece jen trochu prodloužím.
Co v článku najdete:
Salon Simple Beauty – první dojmy
Na úvod bych se trochu pozastavila nad prvním dojmem, který ve mně celý Volcano Complex vyvolal. Komplex působí velice luxusním dojmem, což mě (jakožto necelebritu :-D poněkud vyděsilo. Velice mě uklidnila paní šéfová, která mě po salonu provedla. A taky vysvětlila, co mě čeká a nemine a ujistila, že jde hlavně o relax a odpočinek. A pak si mě vzala do parády paní manikérka, pedikérka a kadeřnice. Já roztávala jak vločka na sluníčku. A postupně jsem zapomněla na čas a prostě jen odpočívala.
Mimochodem – vůbec nezávidím těmhle zkrášlujícím profesím jednu věc. Kolikrát jsou totiž pasované do role vrby a psychologa v jednom. A vy odcházíte z nehtů, kosmetiky, nebo kadeřnictví nejen krásně upravené. Ale i s naprosto čistou hlavou, protože jste se vykecaly do bezvědomí. Tak snad z toho nemá ženské osazenstvo salonu doteď migrénu… :-)
Ale zpátky ke zkrášlování.
Profi manikúra a pedikúra = rutina?
Ač pro mnohé z vás jsou návštěvy manikúry a pedikúry naprostou rutinou… Přiznám se, že já jsem tyhle seance absolvovala poprvé v životě. Vždycky jsem si vystačila s domácím rituálem, kdy jsem se třeba u filmu obložila všemi těmi potřebnými hejblátky, z nichž můj chlap jich nedokáže 99% pojmenovat a pustila se do pilování nehtů, zatlačování kůžičky, broušení chodidel a lakování. Nikdy mě ani nenapadlo, že bych někdy mohla v tomhle směru využít služeb profíka. Jenže!
Povím vám, že je to setsakramentská změna, když si máte sami doma dát nohu pomalu až za krk (abyste jako viděli na ten nehet pořádně). A pak se pohodlně usadíte do masážního vrnícího křesílka, vyhodíte nožky nahoru a sledujete u toho film na óóóbr ploché televizi. A vaše jediná starost je, abyste občas vyhověli šeptem proneseným žádostem. Jako třeba „teď prosím uvolněte nožku“, nebo dotazům „není to nepříjemné?“. Byla jsem z toho u vytržení a kolikrát málem na křesílku usnula. Zvlášť, když mi paní dělala peeling nohou, nebo je masírovala krémem. Dokonce jsem zapomněla i na to, jak šíleně jsem na ploskách lechtivá. Předla jsem blahem myslím víc, než náš kočič při škrabkání pod krkem :-)
Jo a byla jsem dokonce pochválená za to, že vlastně není potřeba z chodidel odstraňovat žádnou ztvrdlou kůži. Takže ten elektrický pilník, co se hřeje na výsluní mé pozornosti spolu s masážní rukavicí, kterou přejíždím chodidla při každém sprchování, mají něco do sebe! Ale pro jistotu jsem si k posteli dala ještě další pikslu s bambuckým máslem. Ať na to mazání „podrážek“ před spaním nezapomínám.
Manikúra
Hodně velké překvapení pro mě byla manikúra. Jasně, že si nehtíky stříhám pravidelně a provádím i nějakou tu údržbu v podobě zatlačování kůžičky nebo zabrušování délek. Jenže! Nikdy jsem nemohla přijít na to, jak to ty holky šikovné dělají, že mají fotky lakovaných nehtů tak nádherné! I sondovala jsem a paní mi vysvětlila, že je potřeba tu kůžičku zatlačit mnohem víc a provádět tuhle „operaci“ pravidelně. Že se pak u nehtového lůžka vytvoří jakýsi „val“, který nehet krásně tvaruje. A nedovolí vznikat záděrkám. A taky zabraňuje tomu, aby kůžička přirůstala k nehtu a trhala se. Což byl můj případ.
Takže teď mažu co to jde a každou chvilku se zálibně dívám na drápky. Navíc jsem se rozhodla, že svoje ultrakrátké nehty si nechám přece jen malinko narůst. Ale jen malinko. Hrozně moc bych totiž chtěla prubnout francouzskou manikúru!
Kadeřnictví
A když už jsem měla nožky i tlapky překrásné, vzala si mě do parády ještě paní kadeřnice. Po svých domácích odbarvovacích pokusech, kdy jsem měla na hlavě spíš flekaté cosi na dálku křičící, že jde o peroxid, jsme sedly nad vzorník a vybraly o dost přirozenější odstín tmavší blond, ze kterého jsem po shlédnutí v zrcadle skákala radostí metr dvacet. Taky jsme se dohodly, že by možná nebylo na škodu nechat vlásky z krátkého mikáda dorůst třeba k ramenům. To bude mít Páťa radost, až mi bude dávat keratin na jednou tak dlouhé vlasy… :-D
Diagnostika vlasů
Jo abych nezapomněla – absolvovala jsem taky diagnózu vlasů a vlasové pokožky. Bylo dost zajímavé juknout na odrostlý vlas, který zesvětlováním neprošel. A pak na blonďatý koneček, u kterého byste pigment nenašli snad ani pod mikroskopem. Celkově ale – když jsem popisovala, co všechno jsem s vlasy při stahování černé barvy na blond (doma!) prováděla… Paní kadeřnici málem trefil šlak. A to jsem si ještě pár odbarvovacích seancí ubrala, aby ji nešvihlo úplně.
Ať žije keratin!
Myslím, že díky keratinu, na který chodím už třetím rokem a množství olejů, kterými vlasy rozmazluju, jsem nemusela jít úplně na ježka. A na hlavě mi i něco zůstalo. Ač to teda před keratinovou kúrou vypadalo doopravdy šíleně. Docela záhul, zabrousit od bio kosmetiky do těch nejdrastičtějších chemických dryjáků, co si umíte představit. Ale je to něco podobného, jako když se člověk, který normálně nepije, o víkendu ztříská jak zákon káže. A obrátí do sebe půl baru.
Závěrem
Můj dojem na konci všech procedur a rozmazlování? Euforie. Čistá hlava. Radost. Nadšení. Relax. Odpočinek. Bez přehánění. Po cestě domů jsem svítila jak sluníčko a tenhle pocit mě pořád nepustil. Nechápu, že jsem se kdy podobnému hýčkání vyhýbala a bála se ho! Čtyři příjemné hoďky v kolektivu usměvavých ženských, které vás chtějí udělat co nejkrásnější a se vším ochotně poradí… K tomu ta neskutečně příjemná masáž při pedikúře nebo mytí vlasů. Klídek, vypnutí, žádný stres…
A co vy, chroustíčci? Chodíváte se někam pravidelně rozmazlovat? :-)
Ahoj Bebe, chtelo by to lepsi fotku noveho ucesu a taky drapku, na ty jsem se tesila :) ja ke kadernici chodim aktualne jednou za tri mesice a vzdycky se mooooc tesim (driv s kratkymi jsem musela co 6 tydnu), na manikure jsem byla jednou, tu nepotrebuju a na pedikuru chodim tak co dva az tri mesice, miluju ten pocit „novych“ nohou :) zas tak drahe to prece neni, abychom se nerozmazlovaly :) mej se krasne, V. ^^
Veru, pravdu máš a mě tenhle podstatný detail jaksi v článku unikl :-D Účes je zatím takové to mikádo (mám jen zarovnané konce, aby se stihly navzájem dorůst do stejné délky. Nehtíky jsem vyfotila – nechtěla jsem zatím barvu, ale nechala jsem si dát jen výživu s tím, že se musím nejdřív naučit vytvarovat tu kůžičku a až budu úplně bez záděrek, tak nahodím i lak.
A barvičku vlasů jsem dodala na poslední fotky. Ale povím ti – vyfotit si sama barvu vlasů je fakt umění… :-D
Bebe
Moc dekuji :) nehtiky mas krasne a vlasy se mi taky moc libi, nic proti platinove blond, ale toto mi prijde hezci :)
Já na podobné procedury nechodím, protože na to nemám ani čas, ani peníze :D. I když peníze by se možná našli, ale já si vlasy stejně stříhám sama doma, protože zatím každá kadeřnice mi vlasy skoro vždycky zmršila neskutečným způsobem, takže si střih dělám sama, někdy si vlasy sestříhám do obloučku, někdy do špičky, někdy šmiknu i ofinu, jak se mi chce. A vždycky když se sama ostříhám, tak mi to všichni chválí a ptají se mě, do jakého salonu jsem šla a jestli to bylo drahé :D, dokonce jsem párkrát stříhala i kamarádku! :) Zatímco když jsem přišla od kadeřnice, tak to byly reakce takové: „Noo… Ehm… Jako dobrý… Docela… Před tím to bylo lepší… Už tam nechoď!“ Takže asi tak.
Taky jsem si kdysi zastříhávala konečky i ofinu doma, když jsem měla dlouhé vlnkaté vlásky :-) teď už na to nějak nemám odvahu. Ale velice obdivuju všechny, kdo na to mají pevnou ruku a hlavně si zvládají představit, co ten vlas udělá, když ho fiknu tímhle směrem a o takovouhle délku… To mě se vždycky ten zmetek zkroutí na opačnou stranu než bych chtěla a vypadám pak jak oškubané káčátko :-D
Takže pokud ti to chválí i kámošky, Fellien, tak není co řešit! Klobouk dolů! ;-)
Bebe
Teda Bebe, to vypadá luxusně! A barvicku ti udelala pani kadeřnice moc peknou. Taky bych sla, ale po zkušenostech s barvením a strihanim v salonech uz se bojim dat nekomu tezko vypestovanou hrivu do rukou..a to bych tolik chtela peknou blond..nu, treba se odhodlám zrovna do Volcana, ceny jsou na Prahu celkem ok :)
Děkuju za pochvalu, Terez! Nechala jsem si barvičku poradit, aby to tak na dálku nekřičelo „ahoj, já jsem peroxid“ a musím říct, že jsem hodně spokojená! Klidně i o facku tmavší si to umím představit, ač jsem se toho přímo v kadeřnictví trošku bála :-)
Jinak s kadeřnicí mám příšernou zkušenost jen jednu – taková hnusná fuchtle to byla, která češe všechny stejně a její umění končí u trvalé a mahagonového „květáku“… Brrrr.
Další dvě zkušenosti jsou pak jen Páťa z Laila Grey (ta je fantastická a stříhá jako Bůh! :-D a pak paní kadeřnice v Simple Beauty, která byla strašně moc fajn a šikovná. Obě bych doporučila všema dvaceti :-)
Bebe