Přírodní deodoranty jsou velké téma, které s oblibou na stránkách blogu řeším. A protože v téhle skupině kosmetických pomocníků si nemůžete být nikdy ničím jistí a co bylo včera, nemusí být dnes… Je dnešní téma jasné. Mrkneme se, co se změnilo u jedné německé přírodní značky, od které jsem před téměř 4 lety zkoušela tuhý vysunovací deodorant v papírovém obalu. Dnes to ale nebude o tuhých tyčinkách. Hlavními hrdiny recenze budou totiž krémové deodoranty Ben and Anna. Jeden s vůní perské limetky, druhý ve variantě růžový grapefruit. Změnilo se něco za ty roky? Fungují deošky stejně? Jste zvědaví? ;-)
Co v článku najdete:
Krémové deodoranty Ben and Anna a roztomilá plechovková balení
Už jsem se někdy zmiňovala, jak moc miluju kosmetiku v plechovčičkách? Oujééé, něco mě na tom zoufale baví, je to roztomilé, vlastně i praktické a dělá mi to dobře na oči. Což mi připomíná jeden historický noční oční krém od Dulcia, který voněl po Kofile a byl v modré plechovce. A kterážto legenda se pak přestěhovala do bílého pumpičkového balení a podle mě tím ztratila cosi ze svého kouzla a už to nebylo ono. Ale to odbočuju. Plechovky jsou šroubovací, pěkné, barevné, dobře víčko držící. Co dodat – 10/10.
Přírodní deodoranty a vůně
U grepového kousku stejná, jakou si pamatuju i u tuhé varianty deošku. Žlutý bonbon BonPari s limonádou s hořkým citronem. Ochutnám kdeco, ale tady to riskovat nebudu, přestože mě to podle vůně láká jako hrom! :-D
Perská limetka je oproti grepu intenzivnější a znatelně citronovější. Cítím ve vůni čerstvou citronovou kůru, možná v kombinaci s LIPO bonbony.
Konzistence
Tady bych se pozastavila a možná trošku poradila s nanášením. Ze začátku se mi zdálo, že s deodorantem nebudeme kamarádi, protože se mi špatně nabíral i nanášel. Nešel mi pořádně „vyškrábnout“ a drolil se mi v prstech. I dumala jsem nad tím, jestli to má řešení. Řekla jsem si, že nemám co ztratit. A zkusila jsem jediné, co mě napadlo – deodorant jsem prstem pořádně rozmíchala v kelímku. Vzala jsem to pěkně ode dna a míchala a míchala, dokud nevznikla krémová směs, kterou jsem bříškem prstu uhladila.
Od toho dne deodorant zůstal parádně krémový, nanáší se skvěle, nedrolí se a pěkně přilne ke kůži. A výborně se i prstem nabírá.
Moje dojmy z testování
Mám vyzkoušeno, že pokud přírodní deodorant obsahuje sodu, na 99% mi bude fungovat. Majitele citlivějšího podpaží může někdy soda podráždit, ale pokud vám neva, vřele doporučuju otestovat.
Deošek nanášejte na čisté podpaží podle potřeby – 1-x krát denně. Mně nejčastěji stačí ráno a pak možná odpoledne. A tričko mi pořád voní, jako kdybych ho vytáhla čisté ze skříně. Super to je!
Ale… Oba deodoranty mi na bílých tričkách dělají žluté fleky. A to jakože fest. Když se večer svléknu a tričko hned vyperu mýdlem v umyvadle a pak hodím do pračky přemáchnout, fleky okamžitě pustí. Ale jednak je dost opruz na to každý večer myslet a druhak – když to vidím já navečer, vidí to i okolí. A doopravdy netoužím po tom, abych chodila po světě se žlutými fleky v podpaží.
Co teda s tím? Prostě deo nepoužívám v kombinaci s bílým oblečením. Jo, je to omezení, ale co už. Kdyby aspoň deošky smrděly, nebo nefungovaly, tak bych ani neměla tendenci takové omezení obrečet. Ale když ony TAK nádherně voní! A opravdu před odérem potu chrání na 100%. A pak se to potentuje flekama. Eeeeeeej.
Nepamatuju si, že by takhle flekatěl deodorant od stejné značky a ve stejné vůni v tuhé variantě. Zkoušeli jste krémové deodoranty Ben & Anna? A co na ně říkáte?
Buďte první! Přidejte komentář